Jednoho krásného dne šla NemesisA na výlet. Po cestě potkala Tyfonku. Po pěti minutách povídání o pomstě na římany šly spolu dál. Asi po deseti minutách vyšly z města a rozhodovaly se kam půjdou. Po chvíli přemýšlení si NemesisA vzpomněla, že jí dal hospodský za úkol přinést dva vlčí zuby a Tyfonka mluvila o jednom zabití kance, protože jí Jaryn slíbil, že udělá guláš. ,,Když mi pomůžeš zabít jednoho kance, pomůžu ti s těma zubama a možná dostaneš od Jaryna guláš. Sama jsem jednoho vlka zabila a vzala si zub na památku." Přemlouvala Tyfonka Nemesisku. ,,Tak dobře, alespoň mám už jeden zub hotovej a nebudu se bát, kdyby na mě zaútočila nějaká obluda. Spolu ji přemůžeme." Šly tedy kolem mlžných hor a kolem banditů do temnolesa.

Na kraji se zastavily a zaposlouchaly se, jestli neuslyší nějakého kance. Najednou se něco rychle vyřítilo z křoví. NemesisA a Tyfonka se rychle schovaly za keř a doufaly, že to není medvěd, který honí Plavunku, která se za Nemesiskou a Tyfonkou zastavila ve stájích když ještě pracovaly.,, Já jdu do temnolesa na medvěda, jde někdo se mnou??" zeptala se tvrdě pracujících. ,, Nám končí směna za pět minut, tak jestli chvilku počkáš tak jo" řekla Tyfonka i za Nemesisku. ,,To sorry, ale já spěchám. Musím si vydělat pár korun, abych si vzala zpět mé věci od alchymisty. Tak šťastnou práci holky" řekla Plavunka a odešla ze stájí. Nyní však ke svému úžasu zjistily, že ten, kdo se vyřítil z křoví, byl Jaryn. ,,Asi loví toho kance, hamoun jeden, nechce se rozdělit o gulášek s ostatníma." řekla až rozzlobeně Tyfonka ,,pojď ukážeme mu zač je toho loket." Jaryn už byl dávno fuč, takže NemesisA s Tyfonkou mohly vylézt.

Nastražily na kance jednoduchou past a šly jej hledat. Když po chvilce uslyšely šramot v křoví, začaly vydávat zvuky stejné jako kanec. Protože NemesisA neuměla moc napodobovat zvířecí zvuky, byla spíše zalezlá za křovím. Najednou se Tyfonka rozeběhla směrem k pasti a když přišla, tak ke svému úžasu zjistila, že do své primitivní pasti chytila Pavlojdeka, který se ve své pasti svíjel jako had. Než se rozmyslela, co s ním udělá, objevil se najednou kanec. Jakmile uviděl Pavlojdeka, který neměl úniku, vrhl se na římana velmi velkou rychlostí. Naštěstí za kancem se objevila NemesisA, která se již vrátila od křoví, ve kterém se schovala, když napodobovala zvuky kance a ta se po kanci ohnala svým mečem a zabila ho. Zachránila pavlojdekovi krk a ten jí za to dal takový dáreček, že na to nikdy nezapomněla. Píchnul ji do ruky kančím zubem a potom zbaběle utekl.

Když se vrátily do města, Tyfonka šla k Jarynovi. ,,Tak tady máš toho kance. Doufám, že z něj bude vynikající guláš. Zatím než ho uvaříš, já pomůžu Nemesisce s vlčím zubem a taky svolám ostatní a řeknu jim, aby si nekupovali večeři z aukce, když jim ji uděláš ty." Tyfonka poté zašla pro svůj vlčí zub a dala jej Nemesisce. Ta jí poděkovala a už si to obě vykračovaly k hlavní bráně s úmyslem zabít vlka, vytrhnout mu zub a splnit hostinského přání.