Básně netýkající se glada
Něco jsem sepsal, někde dobrý nápad dopracoval a doveršoval a to nejlepší pro Vás shromáždil
Budík
Koupil jsem si budíka,
bez ručiček, netiká
Vietnamec se velmi smál,
když si stovku za něj bral
Já byl ale děsně rád,
že nebudu zaspávat
Ale ouha, vážení,
on má displej zkažený
Mrká, bliká, čísla hází,
přesný čas ho nerozhází
Asi mě má tuze rád,
že mě nechá klidně spát
Naštval jsem se právě dnes,
Vietnamci ho zpátky nes
Můj úspěch byl ale malý,
všichni stejně vypadají
Každý říkal tobrá véc,
to byt jiná Vietnamec
Tak jsem stovku oželil,
starý budík vybalil
Je to budík od babičky,
s kováři a andělíčky
Ač je vrchol nevkusu,
lepší než ty z bambusu
Vrána a liška
Sedí liška pod jabloní,
mlsně vzhůru kouká
Slyšela jsem, milá vráno,
že jsi tuze hloupá
Vrána zlostí poskočila,
říkáš samé klamy
Za trest lišku pokálela
teď jí smrdí z tlamy
Ty jsi číslo, drzá vráno,
že ti není rovno
Místo masa teď mám v tlamě,
řídké ptačí hovno
David a Goliáš
Co to david s prakem páše,
právě zabil Goliáše
Trefil oko nato tata,
mířil přitom na varlata
Užitečná i po smrti
Drahá ty budeš mi chybět velice,
kdo utře prach a vyčistí police,
vždy jsi se ulejvat a flákat chtěla,
přiblblé poznámky ke všemu měla
Teď už ses ovšem mi změnila v prach,
že budeš se flákat, já teď mám strach!
Teď se však nebojím že skončíš s prací,
Mám pro tebe připravené hodiny přesýpací!
O Sněhurce
Sedm malých trpaslíků,
vozilo se na vozíku
Dováděli, z kopce jeli,
na Sněhurku zapomněli
Sněhurka jim kaši vaří,
také jinak hospodaří
Měla si však dávat majzla,
otrávené jabko zblajzla
Pláčou nyní trpaslíci,
že nemají souložnici
Do rakve ji potom dali,
jejich štěstí mizí v dáli
Švarný princ však lesem jede,
náhoda ho k rakvi vede
Protože má pod čepicí,
hned vám líbá krasavici
Stala se tu velká změna,
Sněhurka je zachráněná,
Princ si ji pak z lásky bere,
trpaslíky to však žere
Za čas princi syna dala,
jen postava byla malá
Nikdo ale nesmí říci,
za to můžou trpaslíci
Pohádka pro nejmenší
Broučkové moji, ty milá havěti
chytnu vás dřív,než spočítáš do pěti
Ferdu i Berušku s Pytlíkem
připíchnu z nerezu špendlíkem
Baba Jaga
Lítá Jaga na koštěti,
krajinou se prohání
Neposlušné sbírá děti,
upeče je k snídani
Tohle je lež, milí braši,
nemám prachy na zuby,
Tak se nacpu mléčnou kaší,
maso nedám do huby
Lesní žínky pomlouvají,
starou, hodnou Jagušku
Na nervy mi dlouho hrají,
letím domů pro pušku...
Kněz
Každý večer kněz náš pije,
a to tak že natolik,
flašku rumu, flašku vína,
je to zvrhlý katolík.
Druhý den tak na mši svatou,
chodí jako poslední,
věřící se zimou klepou,
bude brzy k poledni.
Kněz už začal kázání,
a hudba zní sálem,
když chlast bude bez daní,
svět se stane rájem.
Guttalax
Guttalax nám zrychlí krok,
tohle přece víme.
To co bylo jako brok,
stěží udržíme.
Pampersky nás zachrání,
bez nich to je bída.
Po takovém přiznání,
každý záchod hlídá.
Pokud ovšem zlatíčko,
v kalhotách už máme.
Řekni to je štěstíčko,
co s nim uděláme.
Nemá cenu naříkat,
stará moudrost praví.
Zbytečné je nyní lkát,
hlavně, že jsme zdraví
Vitana
V pytlíku z Vitany našel jsem myšku
asi tam potvůrka hledala klid,
před hlukem, před světlem, už jí mám v bříšku
masový knedlíček tak jak má být...
Satanovo rouhání
Satan kdysi v mocné pýše
zvedl hlavu k nebi výše,
plivl vzhůru žhavou slinu
a promluvil k Hospodinu:
Četl jsem tvou Bibli svatou,
lámal hlavu parohatou,
listy točil tam a zpátky,
bedlivě jsem zkoumal řádky
a dospěl jsem k přesvědčení
u té Bible po přečtení,
že ty nejsi, nikdys nebyl
a já s tebou mluvím, debil
Děti čáp nosí to říká nám rčení,
mohu říct směle že pravda to není,
viděl jsem když jsem dnes procházel luka,
orel tam odnášel sousedům kluka.
Pytlácká
Brodím se potokem, utíkám lesem,
v zádech mám myslivce, rosím se děsem,
já každou neděli po luzích skotačím,
náhle se přistihnu "bože, já pytlačím,
pasti jsem kladl a zvířata kradl,
pod mýma rukama život jim zvadl,
myslivec pílí a je vzteky celý bílý,
dýchá mi za krk a zlověstně kvílí,
zbývá pár kroků a je se mnou ámen,
něco mě tíží, mám v batohu kámen?
odhodím závaží, přetěžký ranec,
v kterém je kořist má, otylý kanec.
O Sněhurce -jiná verze
V prostřed lesa na paloučku, Sněhurka a sedm kloučků,
velkých jako pípa štěně, žijí si tam spokojeně.
Když jednou těch sedm zmetků, šlo zas plnit pětiletku,
na chaloupku kdosi buší, Sněhurka však nic netuší.
Před chaloupkou stojí babka,v ruce hůl a v krosně jabka,
a na hlavě z pod čepice,vykukuje bradavice.
„Kup dceruško jabko rudé,když zaváháš, už nebude.
Ber to jabko!“, řekla můra,„A naval mi za něj bůra!“
Jabko přímo láká k snědku,Sněhurka jí dává pětku,
„Tady máte“ špitla tížko,„zbytek máte jako dýško.“
Zakousla se, vše se točí, protočila v sloup i oči.
„To je vražda!“, tiše hlesla,a na kovral rázem klesla.
Trpajzlíci už jsou tady,Sněhurčiny bujné vnady,
ztratily svůj žár a teplo.„Vožrala se zas pometlo!“
„Kdepak špitám, už je po ní!“Brumla, předák, slzy roní.
„Do Zlína hned zajedu, vyjednám to na středu.“
„Kremaci ne! Nech ji tady,pojď se najíst, šilhám hlady.
Načpak asi máme vědu,necháme ji u nás, v ledu.“
Otrávená prudkým jedem,obložená suchým ledem,
mrtvá krásná víc než kdysi,bledost zvýraznila rysy.
Přešly roky, sedm zmetků,plní další pětiletku.
Na chaloupku kdosi buší.Fešákovi moc to sluší.
„Otevřete, hola, hola!“marně do okénka volá.
„Nikde ani živá duše,jsou snad hluchý?!“ praví suše.
Klika cvakla, dvéře letí,jinoch vchází do dveří,
na kovralu dívka krásná,vlastním očím nevěří.
„Vzbuď se panno!“, jinoch šeptá,políbil ji bílou líc,
vzdychla, špitla:„Dál mě líbej, a přitul se ke mě víc..
Polibků je víc a více,sladkých jako s včelím medem,
pak se spolu milovali,obloženi suchým ledem.
Schváceni tou denní prací,trpajzlíci se zas vrací.
"Eh, co v chaloupce se děje, od základů že se chvěje?“
Šmudlu pošlou coby zvěda,„Vetřelcovi budiž běda!“
Zvěd už zpátky rychle běží,a druhý dech chytá stěží.
„Sněhurka nám zase žije,avšak kdosi nám ji bije!
Divné na ní zkouší chvaty,rozerval už na ní šaty!“
„Chlapi, za mnou!“, Brumla praví,z chaloupky princ letí nahý,
Sněhurka však vzteky prská:„Táhněte vy chásko mrzká!“
Místo díků, lásky vřelé,nakopla je do prdele.
Přešly roky, na paloučku,dívka chová sedm kloučků
slovíčka jim šeptá sladká, Sněhurka, svobodná matka!